Jak efektivně dostat věci z bodu A do bodu B

Logistiku neplánujte živelným zapícháváním špendlíků do mapy!

Hráli jste někdy deskovou hru Kamionem po Evropě? V logistice se to jmenuje “distribuční strategie”. Laicky se to dá nazvat “jak, jak často a čím budeme vozit věci od někoho k někomu, kdo to bude dělat a kolik nás to všechno bude stát”.

Podíváme-li se na běžný provoz firmy z pohledu času, můžeme plány rozdělit následovně: v řádu dnů nebo týdnů řešíme operativu, v řádu měsíců taktiku a to, co plánujeme s tím, že to má fungovat roky, to je právě strategie. Pokud tedy tyto dlouhodobé plány úplně nevychází, přijdeme o velké peníze a mnohé kroky už ani vrátit nelze.

Strategie je manažerské rozhodnutí. Nikdo nemůže firmě přikázat, jakou cestu zvolí. Může jenom doporučit vhodné varianty. Současně však neexistuje jediná nejlepší cesta.

Na co se zaměřit

Podívejme se na celou distribuční strategii na modelovém příkladu výrobce krmiva pro psy. Ten každý týden rozveze do obchodů 225 tun granulí a konzerv a představuje předního hráče na trhu. Na následující mapě vidíme, jak jsou jednotlivé obchody rozprostřené po Česku. Tam všude musíme náš produkt dostat.

Mapa znázorňující rozmístění obchodů po Česku

Na mapě vidíme objemy zboží, které je potřeba zavážet do jednotlivých lokalit

První otázka zní, jak často chceme obchody zásobovat. Jednou, nebo dvakrát týdně? Na první pohled by se mohlo zdát, že dvakrát týdně logicky znamená dvojnásobné náklady. Na to si odpovíme později.

V druhé řadě řešíme, kolik chceme mít skladů. Buď můžeme postavit, nebo pronajmout dva centrální sklady – jeden třeba u Prahy, druhý u Brna.  Druhou variantou je pět skladů, z toho dva větší, které zásobují i ty tři zbylé, menší. Z těch se pak vozí zboží přímo do obchodů. A třetí variantou je skladů devět.

Víme přitom, že víc skladů přináší vyšší náklady na pronájmy nebo výstavbu, personál, energie a podobně. Zároveň ale také vyšší lokalizaci, tudíž ušetřené peníze na dopravě. V potaz je potřeba brát také to, že sklad u Prahy bude stát víc než třeba u Šumperka. Velké centrální sklady pak zpravidla zásobují ty malé, ze kterých se rozváží zboží ke klientům.

Takto vypadá distribuce zboží z devíti skladů rozmístěných po Česku

Pak je tady otázka vozového parku. Čím budeme zboží vozit? Nejde přitom o to, jestli to bude auto z Koreje, nebo z Německa, ale jak bude velké, kolik bude stát provoz a kdo ho může řídit. Bude to malý pick-up, dodávka nebo kamion?

Jak budeme granule vozit

Všechna tato dilemata jsme si nahráli do systémů a aplikací, které dokážou jednotlivé varianty ocenit, abychom je následně mohli porovnat. A učinit zodpovědné strategické rozhodnutí. Z následujícího obrázku vyplývá, že nejlevnější variantou je postavení pěti skladů, tudíž vyšší lokalizace, a rozvážka zboží malými auty. Modré puntíky přitom označují rozvážku jednou týdně, červené pak dvakrát do týdne.

A jak už jsme naťukli, rozhodně nejsou náklady na rozvážku dvakrát týdně dvojnásobné. Pokud rozvážíme dvakrát týdně místo jednou, najedeme pouze o zhruba 20 % víc kilometrů. A to není zas takový rozdíl. Stojíme tak před zásadní strategickou otázkou – vyplatí se nám to?

Celkové náklady na různé varianty distribuční strategie

Neházejte si korunou

Distribuční strategie může ovlivnit až 80 % nákladů na logistiku. Rozhodně tedy není prostor pro živelné zapíchnutí špendlíků do mapy a budování skladů na jejich místě.

Na příkladu výš jsme demonstrovali situaci firmy, která nově vstoupila na český trh. Řešit distribuční strategii má ale smysl třeba i v případě, že dojde k poklesu nebo nárůstu prodejů, při zavedení nového produktu nebo při změně distribučního kanálu. Třeba kamenné obchody, které se rozhodnou prodávat zboží i přes internet, nebo naopak e-shopy, které začnou využívat kamenné výdejny. Faktorů, které ovlivňují distribuční strategii, je spousta a je třeba je důkladně projít, zvážit a následně si zvolit správný směr.