
Málo místa ve skladu? Optimalizujte!
Náš konzultant Martin Chalupa sepsal pro jedno z čísel magazínu Logistika komentář na téma optimalizace skladových prostor.
Je potřeba snížit množství potravinového odpadu a omezit plýtvání s obaly. Na tom se shodli účastníci diskuse „Aperitivo“, kterou Logio uspořádalo na začátku října.
Přestože řada obchodníků bojuje s produkcí zbytečného odpadu, v celém řetězci představují v plýtvání toho nejmenšího hříšníka. Víc než polovina odpadu totiž vzniká až na samém konci dodavatelského řetězce, tedy u domácností.
„Třeba v Asii mají spotřebitelé větší respekt k přírodě, k tomu, že produkty musel někdo vyrobit, vypěstovat, dopravit. To u nás neplatí. Možná proto, že jsme si v minulosti nemohli řadu věcí dovolit,“ zamyslel se šéf komunikace obchodního řetězce Tesco Ján Kondáš.
Datový analytik společnosti Logio Filip Vondruška dodal, že cena zboží, především potravin, by nás měla naučit neplýtvat. Z množství vyhozených potravin vyplývá, že ceny jsou zřejmě příliš nízké.
Uberte na slevách
Filip Vondruška zároveň popsal, jak nesystémově mnozí obchodníci pracují se slevovými akcemi. U jednoho z obchodních řetězců se pomocí umělé inteligence snížil počet produktů v akci o 30 procent, zároveň narostla marže o procento.
U cenotvorby obecně platí, že zhruba čtvrtina produktů je vhodných k tomu, aby je obchodníci zdražili, pouze u pěti procent naopak jejich zlevnění přinese vyšší marže.
Vondruška také popsal další aspekty, které v promoakcích hrají roli. Například je potřeba sledovat celý nákupní košík, nejen jednotlivé produkty. „Cílem slev je nalákání zákazníků do obchodů. Kromě zlevněného zboží by si měli odnést i jiné produkty, na kterých obchodníci vydělají. To se ale v řadě případů neděje a lidé naloží do košíků pouze ty výrobky, které jsou v akci. To je samozřejmě nerentabilní,“ říká Vondruška.
Právě slevy motivují zákazníky k větším nákupům. Řadu produktů ale stejně nedokážou spotřebovat a ve výsledku skončí v popelnici.
Omezme obaly
Řečníci se shodli také na tom, že je potřeba omezit množství obalů. Ty by měly být už od počátku vyráběny s tím, že se později zrecyklují. Například do PET lahví se přidává celá řada barviv, aby se jednotlivé produkty odlišily od ostatních. Barviva jsou přitom složitě degradovatelná, což jejich recyklaci ztěžuje.
„Obaly se v mnoha případech využívají jako garance kvality, že se s výrobkem během přepravy nic nestalo, nikdo do něho nic nepřidal,“ připomněl Ján Kondáš z Teska.
„Zkouší se celá řada možností, jak snížit produkci CO2 a neplýtvat. Přeprava zboží se přesouvá na koleje, zkouší se doprava zboží v noci, kdy není takový provoz,“ popisoval Tomáš Martoch z organizace ECR Community, která propojuje prodejce a výrobce spotřebního zboží. Firmy by podle něj měly více sdílet svoje poznatky, která řešení zafungovala, co se jim povedlo a kde je naopak slepá ulička.
Náš konzultant Martin Chalupa sepsal pro jedno z čísel magazínu Logistika komentář na téma optimalizace skladových prostor.
Logio se přidává k česko-německé investiční skupině ABRA Holding, která se zaměřuje na investice v oblasti technologií a spojování špičkových softwarových firem ve střední Evropě..
Bylo nebylo jedno Logio. Vzniklo v roce 2004 a co by to bylo za firmu, kdyby neměla jasně definované hodnoty. Nazvali jsme je UŽovky. Co to je a kde se vzaly? Čtěte dále!
Náš marketingový ředitel Radim Jung byl nedávno hostem našeho podcastu, kde mluvil o protínání marketingu a logistiky. Toto téma nedávno rozvedl v komentáři pro časopis Marketing & Media, který citujeme v plné šíři v blogu.